John A. Gealfow

Kapitola, jež je součástí knihy Právní etika vypracované kolektivem autorů pod vedením doc. Tomáše Sobka, se věnuje pojmu kantovské etiky a tomu, jak se kantovská etika projevuje v současném právním řádu. Ačkoliv bývá trestní právo považováno za jednu z hlavních oblastí spojených s kantovskou etikou, mým závěrem je přesný opak – moderní trestní právo je mnohem více spojeno s utilitaristickou etikou. Kantovská etika má naproti tomu silné projevy v oblasti věcných práv a osobnostních práv (společně s právem na lidskou důstojnost).

Tento článek shrnuje empirický výzkum zkoumající faktickou možnost přístupu k informacím o rozhodovací činnosti českých soudů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Základ článku je empirický (jsou představena data o dodržování lhůt povinnými subjekty, o délce prodlení, o výši požadované úhrady za poskytnutí informace apod.), ovšem následuje řešení normativních otázek, kdy podrobuji kritice dvě různé judikatorní linie udržované Nejvyšším správním soudem, které vedou ke zbytečnému omezení práva na informace žadatele, aniž by zde existovala racionální protihodnota plynoucí z tohoto omezení.

Článek analyzující současnou praxi anonymizace osobních údajů v rozsudcích českých soudů napsaný ve spoluautorství. Kritizujeme praxi, kdy jsou informace automaticky anonymizovány, aniž by docházelo k vyvažování práva na soukromí a práva na informace ve vztahu ke konkrétním okolnostem. Tento stav – nedostatek odůvodnění a selhání v rozpoznání, že se jedná o kolizi dvou základních práv, jež je nutné prostřednictvím testu proporcionality vyvažovat – je dle našeho názoru porušením práva na informace.

Kapitola věnující se argumentačním faulům, jež je součástí vysokoškolské učebnice Akademické psaní pro právníky napsané autorským kolektivem pod vedením doc. Tatiany Machalové, je pedagogickým textem navazujícím na můj dlouhodobý zájem o teorii argumentace. Snažil jsem se v ní srozumitelným a názorným způsobem s mnoha příklady uvést čtenáře do problematiky argumentačních faulů a vyvrátit několik mýtů, které o nich panují. Zabývám se tím, že již samotný termín „argumentační faul“ není vhodné používat. Příkladem vyvráceného mýtu je to, že útok na osobu (ad hominem) může být i přes svou apriorní negativní konotaci součástí legitimní argumentace.