BlogAk senát
13.4.
2015

Přezkum hodnocení zkoušky - noční můra studenta?

Mnoho z vás se účastnilo setkání studentské obce, které jsem společně s ostatními studentskými senátory Právnické fakulty UP uspořádal 16.02.2015. Jeden z probíraných bodů se týkal Pravidel pro přezkum studijního výsledku vydaných panem prof. Telcem jakožto vedoucím Katedry soukromého práva a civilního procesu. Nyní vám konečně mohu přinést výsledky diskuze s panem profesorem, kterou jsme s ním minulý týden na toto téma vedli.

Přezkum hodnocení zkoušky - noční můra studenta?

Říká se, že když chcete někoho pochopit, není nic lepšího, než si s ním sednout a promluvit si. Když jsme jako studentská kurie svolávali studentskou obec, potřebovali jsme si udělat obrázek o tom, co vlastně přesně trápí studenty na naší fakultě. Jsem rád, že jsme dospěli k mnoha konstruktivním závěrům, které můžeme dále uplatňovat při zastupování našich zájmů (zápis z našeho setkání je dostupný online).

Jeden z hlavních problémů, který jsme rozebírali, byla Pravidla pro přezkum studijního výsledku na Katedře soukromého práva. Obecně jsme se shodli na tom, že je to snaha vyřešit problémy, jež na této katedře v minulosti vznikaly - byla v nich i mnohá pozitiva (např. zakotvení přesné lhůty 7 dní, dokdy musí být vypsán termín do nahlížení do prací). Na druhé straně je v těchto pravidlech několik ustanovení, která bylo nutno vydiskutovat a která přinášejí pochybnosti i teď. 

Už jen ohledně stanovení 7denní objektivní lhůty pro podávání žádostí o přezkum, jež začne plynout ode dne, kdy bylo studentům umožněno nahlédnout do práce. Je to tedy lhůta, která začne běžet sama bez ohledu na to, jestli student do této práce skutečně nahlédl.

Tato lhůta je dost krátká vzhledem k tomu, že je objektivní

Samotný problém této lhůty je, že začíná běžet ode dne, kdy studenti mohli nahlédnout do práce. Tento termín měl přitom stanovovat koordinátor předmětu. Lze si tak tedy představit, že to bude jeden hromadný termín, na který se budou muset dostavit všichni. S tím ale přichází několik problémů - student totiž nemusí být schopen se v tomto termínu k nahlédnutí do práce dostavit. Buď už jen z důvodu dalo by se říci na jeho straně – že se třeba v tom termínu musí účastnit jiné zkoušky. Anebo z důvodu na straně vyučujícího samotného, což už je problém větší. A bohužel ne ojedinělý. Mnoha studentům se to stalo – učitel si vyhradil jen omezený čas a zkrátka se na konzultacích nedostalo na všechny. Zde ale přichází první pochvala, kterou musím profesoru Telcovi složit:

Jakmile se vám toto stane, tak okamžitě běžte za sekretářkou katedry, případně přímo za panem profesorem, pokud u sebe bude. Pokud ne, napište e-mail. Pan profesor se bude snažit vynucovat, aby v případě, kdy se na všechny studenty prostor pro nahlédnutí nedostal, to bylo co nejrychleji napraveno a byl vypsán další termín pro nahlížení. V tomto je připraven každému studentovi maximálně vyhovět, aby mu umožnil realizovat jeho právo zjistit, z jakých důvodů byl hodnocen tak, jak hodnocen byl.

Zúžení toho, co se bude přezkoumávat

Další problém, který nám nová pravidla přináší. Studijní a zkušební řád hovoří velice vágně: "V případě, že byla jeho zkouška hodnocena stupněm „F“, má student právo požádat vedoucího pracoviště garantujícího předmět o přezkoumání svého případu." Problémem je, že toto ustanovení vůbec nevymezuje, co přesně se má zkoumat.

Přestože jsem až doteď toho názoru, že by se přezkumné řízení mělo vztahovat i na věcnou stránku (např. když je napsána odpověď na otázku, o které si učitel myslí, že je nedostatečná – ale student je toho názoru, že odpověď přesně koresponduje s položenou otázkou - kdo jiný může tento problém rozhodnout? Stejně tak případ, kdy je daná otázka nejednoznačně položená a je možných více odpovědí, ovšem zkoušejícím je uznávána pouze jedna), musím souhlasit s panem profesorem, že přezkumné řízení není další termín zkoušky. Má se hodnotit to, co student napsal do dané práce a ne to, co si vyargumentuje poté s komentářem v ruce. To už by totiž nebylo ověření znalostí, které měl v době zkoušky - to už je to, co se naučil následně, aby si špatně napsanou zkoušku vyhádal.

Konec konců v judikatuře se dá najít názor na mnohý nesmysl. Argumenty, že tamten advokát nebo tamten soudce mi říkal, že to podání je v pořádku, bych tedy také moc neakceptoval. Chápu, že cílem studia na právnické fakultě je mimo jiné odstranit i problematické praktiky, které se někdy v praxi objevují - a tím praxi kultivovat. Věcný přezkum se má zaměřit na chyby v zadání (nejasné otázky, více možných odpovědí), ne na hledání toho, jestli je student schopen najít nějakého právníka z praxe, který by jeho (z kontextu vytrženou) odpověď byl ochoten akceptovat (případně najít nějaký ojedinělý judikát nerespektující ustálenou praxi, kterým by ex post svou odpověď podložil). Existují i špatné judikáty a i právníci z praxe se mohou mýlit.

V tomto se tedy s panem profesorem shodneme. Toto jsou ale právě ty argumenty, které se v žádostech o přezkumné řízení často opakují.  Proto je profesor Telec k otázce přezkumu věcné stránky skeptický, protože v případě věcného přezkumu by se musel zabývat i jimi. Přesto jsem toho názoru, že alespoň v základních obrysech by se mělo přezkoumávat i po věcné stránce (chyby v zadání, možnost více správných odpovědí, způsob položení otázky, ...).

Podle pana profesora je ale účelem přezkumného řízení hlavně zohlednit evidentní nerovnosti, nadržování nebo naopak znevýhodňování studentů, porušení etického kodexu při zkoušení, a podobné případy.

Když tedy tento bod shrnu - tak se jedná pouze o dva rozdílné názory na to, jak Studijní a zkušební řád vykládat.

Jaké tedy zvolíme řešení?

Výstupem z celého tohoto dvouměsíčního kolotoče, který začal schůzí studentské obce a následným zasláním zápisu z ní děkance a profesorovi Telcovi, může být žádost adresovaná vedení UP o novelizaci Studijního a zkušebního řádu. Konkretizace ustanovení o přezkumu hodnocení by totiž omezila několikeré možné výklady. Toto řešení by bylo nejčistší už jen z hlediska, že si nemyslím, že podobný problém řeší pouze Právnická fakulta). 

Za vydáním pravidel pro přezkum tedy nebyla žádná zlá vůle. Snahou bylo pouze upravit postup vyučujících na Katedře soukromého práva a odstranit zmatky a chyby, které mohou vzniknout a které v minulosti vznikaly. K tomu jsme ostatně dospěli i při našem studentském setkání, kdy jsme nakonec zhodnotili, že tato pravidla přináší pro studenty i mnohá pozitiva.

Úprava takovouto formou nám ale nepřipadá vhodná. Vedoucí katedry může sice jako nadřízený upravit formou vnitřního pokynu jednání svých podřízených - takže ustanovení týkající se toho, co přesně se má dělat s podanou stížností, kam má putovat a podobně, jsou v podstatě v pořádku, pokud tato pravidla zhodnotíme jako vnitřní předpis s intrukcí pro zaměstnance.

Na druhou stranu zasahování do práv a povinností studentů touto formou by bylo v rozporu se správním procesem a Univerzitě Palackého by dle mého názoru do budoucna mohly hrozit i žaloby ve správním soudnictví, pokud by někomu nebyla uznána jeho žádost o přezkum jenom z důvodu, že ji podal později než 7 dní po termínu nahlédnutí, případně pokud by jeho žádost nebyla přezkoumána z věcného hlediska ani při zjevně špatném postupu opravujícího pedagoga.

Shrnutí

Když mám tedy uzavřít tento příspěvek a krátce shrnout, co jsem se dozvěděl – profesorovi Telcovi musím poděkovat za to, že otevřel diskuzi o problematice přezkumného řízení a vůbec hodnocení prací. Sednout si a promluvit si s druhou stranou opět bylo to nejlepší řešení, kterým se mnohé vyjasnilo. Mimochodem byl to právě pan profesor, který před lety inicioval zavedení ustanovení o přezkumném řízení do Studijního a zkušebního řádu. Do té doby nic takového v předpisu Univerzity Palackého nebylo. Stejně tak mnoho změn, které ve svých pravidlech navrhnul, jsou změny k lepšímu. Je ale důležité si uvědomit, že vedoucí katedry může svými vnitřními pokyny zavazovat pouze své podřízené, ale už ne zasahovat do práv studentů (k čemuž omezením lhůty k podání žádosti a stanovením rozsahu přezkumu došlo). Oceňuji ale, že se pokusil nejasnou úpravu alespoň nějak interpretovat a teď už to zbývá na nás, vašich zvolených zástupcích, abychom vhodné řešení zkusili prosadit v našich orgánech. Proto vám už teď slibuji, že toto téma předložím na dalším zasedání akademického senátu a vysvětlím, jaké problémy s aplikací nastávají.

 

Do té doby doporučuji, abyste se snažili být v případě problémů komunikativní a nenechávali je na poslední chvíli. Pan profesor je velmi vstřícný, uvažuje rozumně a je ochotný pomáhat a reagovat v případě, že nastane nějaký problém.

Tagy: objektivita, akademicka samosprava, Univerzita Palackého, právní vzdělávání, hodnoceni, vzdělávání, pf up